Pomoc, bojím se, že to zkazím! - Jak překonat první prázdnou stránku

V lepším případě se překonáte, v tom horším zavíráte desky a zápisník se vrací na místo, odkud jste ho vzali. Na poličku, nebo do šuplíku, aby se za čas mohl koloběh zopakovat. Nebo hůř, po čase na jeho existenci zapomenete, koupíte si nový krásný zápisník, který je naprosto dokonalý… aby najednou ležely dva nikdy nepopsané hezky spolu, aby jim nebylo smutno.

Proč se to děje?

Příčin může být hned několik a na tu vaši si musíte přijít sami. Nicméně dobrým vodítkem bývají tyhle tři:

❎ Příliš velký tlak na dokonalost – prostě chcete, aby to bylo perfektní. Musí to být dokonalé, protože zápisník nebyl levný. Musí to být perfektní, protože všechny zápisníky, které jste viděli na internetu, přesně takové byly.

❎ Strach ze selhání – někde uvnitř si prostě nevěříte, že jste dost. Co si budeme povídat, zkušenosti v nás tenhle strach docela živily. Škola nebyla nic jiného, než strach z chyb a jejich opakování.

❎ Strach z hodnocení – někdo to uvidí a potvrdí, že to není nic moc. Není do dokonalé, není to ani dobré. Máte hnusné písmo, neudržíte rovnou čáru…

Důležitá pravda, kterou vám asi nikdo neřekl, i když měl (a pokud řekl, tak se jí neřídíte)

Zápisník je proces, ne výsledek.

Nemá být hezký, má být funkční.

A úhledné písmo, ani dokonale rovné tabulky vám nezaručí, že zápisník splní, co od něj očekáváte. (Pokud není vašim cílem nasbírat hromady fanoušků na sítích, kteří budou vzdychat nad dokonalostí vašeho zápisníku.)

Zápisník má být váš soukromý prostor, místo, kde se můžete uvolnit. Je jedno, jestli z něj uděláte deník, plánovací nástroj, nebo jen chaos plný útržků myšlenek a koláží ze samolepek.

Nemusíte ho nikomu ukazovat, nikdo vás za něj nemůže soudit. Je jen váš a vy jste dost.

Jak opravdu začít?

✅ Tím nejjednodušším – napsat datum, měsíc, svoje jméno a údaje, pokud chcete mít pojistku pro navrácení v případě ztráty.

✅ Něčím hloupým – klidně nadpisem TADY BUDE NĚCO CHYTRÉHO

✅ Vybarvit tapíra na první stránce – můžete ho zkusit udělat hezkého, vyhrát si s přechody, nebo naopak bláznivého, vybrat neladící se barvy, protože nic ošklivějšího už dovnitř nespácháte

✅ Nalepit samolepku – vyberte nějakou opravdu hezkou, která vás bude motivovat k otevření zápisníku. Určité syslíte nějakou, kterou vám bylo líto použít.

✅ Načmárat něco cíleně ošklivého – tím se zbavíte tlaku na dokonalost. Už jste to zkazili, nic horšího uvnitř už nebude.

✅ Přehodit začátek na někoho jiného – máte děti? Tak je využijte. Ať vám něco namalují, nebo vybarví tapíra. Čím menší dítě, tím lepší (pokud udrží tužku). Dospěláckým pohledem může být zvolená barevná kombinace příšerná, ale bude z toho krásná vzpomínka. Jednou určitě.

✅ Zapomenout na první stránku – ano, otevřete zápisník někde uprostřed a začněte tam. Klidně tou samolepkou, klidně čmáranicí, klidně citátem pro sebe. Nebo poznámkou „byl jsem tady – datum“ a schválně, kdy se k tomu dopíšete.

✅ Dát si limit 5 minut a psát – co máte v hlavě? Hoďte to na papír.

✅Dát si za cíl zaplněnou stránku – jedno čím, ale aby prostě byla plná. (I kdybyste psali dokola „Nevím, co psát.“ nebo „Jsem ryba.“) Můžete k tomu využít i některý z předchozích tipů.

 

Nakonec nejde o stránky samotné…

Je to tak. Jednotlivé stránky v zápisníku nic neznamenají. Dokud jsou prázdné, tak jsou v podstatě méně než nic. Důležitý je jen aktuální smysl.

Pomohla tahle stránka něčemu? Mám prázdnější hlavu, jasnější plán? Vyčistila jsem si hlavu, abych teď byla zase produktivní v jiných věcech?

Na tom záleží.

Jen odhodit strach a začít!

I kdyby byl na konci zápisník plný nesouvisejících poznámek, výstřižků a samolepek, byl využit beze zbytku a je celý váš. Když ho po letech objevíte, uvidíte, co všechno se vám při listování vybaví.

Takže se nebojte a začněte. Budete překvapení, k čemu všemu vás nyní čisté stránky dovedou.