Když se v létě rozpadne plánování

Už to na vás přišlo?

Ať už pomalu a plíživě, nebo skoro jako lusknutím prstů.

Na jaře plánování fungovalo. Byla energie, dařilo se, zápisník nezahálel. Možná jste si pravidelně chystaly měsíční úvodní stránky, trackery, přehledy a všechno to působilo docela nadějně.

Jenže teď?

Stránky zejí prázdnotou. Možná ještě ani nemáte úvodní stránky na aktuální měsíc. A pokud ano, možná v nich stejně není nic zapsáno.

Když tohle píšu, je skoro půlka měsíce a můj poslední zápis je z poloviny toho minulého. Takže ano, píšu z praxe. Žádná sterilní teorie z dokonale uklizeného pracovního stolu.

Plánování nefunguje. Čím to může být?

Odpovědí může být spousta, ale v tomhle období se jedna nabízí skoro sama: léto.

Léto přináší horko, dlouhé dny, krátké noci a z toho často i úplně obyčejnou únavu. Do toho víc cestování, výletů, návštěv, práce na zahradě, večerů venku a myšlenek na dobrodružství. Produktivitě to úplně nepřidá. Překvapivě.

A navíc z nás nikdo jen tak nevymaže roky školní docházky, kdy červenec znamenal hodit aktovku do kouta a na povinnosti si vzpomenout nejdřív poslední týden v srpnu.

A nebo možná…

Možná léto není období, kdy se nic neděje.
Možná je to přesně naopak.

Někdy jsou letní dny tak plné, že není příležitost se zastavit a všechno poctivě zapisovat. Ne proto, že by zápisník přestal dávat smysl. Ale protože se zrovna žije rychleji, volněji nebo prostě jinak.

Prázdný zápisník tedy vůbec nemusí znamenat, že se nic nestalo. Může být důkazem, že se toho dělo tolik, až na zapisování nezbyl prostor.

Zápisník netknutý na stole nemusí být připomínkou selhání.
Může to být stopa toho, že jste na chvíli žily víc venku než na papíře.

A to je podle mě docela dobrý důvod nepodléhat výčitkám.

Co s tím?

Pokud používáte bullet journal, odpověď může být překvapivě jednoduchá: nic dramatického.

Prázdné stránky nejsou důvod k výčitkám. Jedna z velkých výhod bujo systému je právě to, že v něm nejsou předtištěné kolonky, které by provokovaly svojí čistotou.

Když stránku nepoužijete, prostě není.

Usnadněte si to a nechystejte nic, co zavání přílišným tlakem. Nemusíte připravovat stránky dopředu, pokud víte, že vás to bude spíš stresovat. Nemusíte zpětně dopisovat celé týdny, pokud v nich není nic, k čemu se chcete vracet.

Ale pokud za sebou máte něco, co si uložit chcete — dovolenou, oslavu, výlet, hezký den, který se trochu vymykal — klidně mu věnujte stránku dodatečně. Jako hezkou připomínku.

Když vás prázdné stránky stejně štvou

Někdy se ale stane, že mezera v zápisníku člověka začne hlodat. A pak přijde známá myšlenka:

„Možná bych měla začít znovu. Nový zápisník, nový systém, tentokrát už určitě lépe.“

Pokud vás prázdné období svádí k tomu zápisník opustit, obejděte to. Otevřete nejbližší volnou dvoustranu a vytvořte si z ní přechodovou stránku.

Může to být koláž z toho, co vás od zápisníku odvedlo:

• vstupenka z výletu
• fotka z dovolené
• lístek z vlaku
• pár slov o tom, co se dělo
• samolepka
• sušený lístek
• jednoduchý nadpis

V minimalistické variantě bude možná úplně stačit napsat velkými písmeny:

LÉTO BYLA POŘÁDNÁ JÍZDA.

A pokračovat dál.

Nemusíte vysvětlovat každou mezeru. Stačí ji vzít na vědomí a udělat z ní součást zápisníku.

Závěrem

Nejsme roboti, kteří fungují celý rok stejně. Každé období přináší jiný rytmus, jinou energii a jiné potřeby.

A právě proto je bullet journal tak dobrý systém. Může se vám přizpůsobit. I tím, že ho na chvíli necháte být.

Nemusíte dohánět červen, abyste mohly začít psát červenec.
Nemusíte vyplňovat prázdné stránky, aby měl zápisník smysl.
Nemusíte začínat znovu jen proto, že jste na chvíli přestaly.

Zápisník není povinnost.
Je to parťák.

A dobrý parťák vám nevyčítá, že jste si šla užít léto.